Írán

Amir-Ali Minaei je držen v teheránské věznici Evin od dubna minulého roku. Tento křesťan si nyní odpykává třiačtyřicetiměsíční trest za „protirežimní propagandu“, jíž se měl dopustit tím, že založil ilegální domácí křesťanské společenství. V době mezi zatčením a vynesením rozsudku byla u Amir-Aliho diagnostikována srdeční choroba, kterou měl podle lékařů nejspíše způsobit stres. V posledních měsících se stav vězněného věřícího údajně ještě dále zhoršoval. Opakovaně proto žádal o vyšetření kardiologem, ale všechny jeho žádosti vězeňské úřady postupně zamítly.

Indie

Předseda ministrů indického státu Madhjapradéš oznámil úmysl své vlády zavést trest smrti pro pachatele tzv. vynucených či podvodně vylákaných náboženských konverzí. Na veřejném setkání k Mezinárodnímu dni žen 8. března Mohan Yadav přirovnal popisované jednání k sexuálnímu zneužívání dětí a uvedl, že oba zločiny si zasluhují trest smrti. Ještě toho večera vydala vláda státu Madhjapradéš prohlášení, které Mohanova slova potvrzovalo. 

Indonésie

Církve v Indonésii se často setkávají s nepřátelstvím ze strany některých příslušníků místní komunity a jejích vůdců, což platí zejména v případě, kdy se věřící snaží vybudovat, zakoupit či využívat nějaké prostory ke svým bohoslužebným shromážděním. V současnosti čelí indonéští křesťané takovémuto útlaku nejméně ve třech samostatných komunitách. Ve vesnici Paccerakkang v provincii Jižní Sulawesi, se křesťanské společenství Lanraki, sestávající z příslušníků etnického obyvatelstva Toradžů, scházelo po dva roky v domě jednoho člena sboru. 

Irák

Sarah se stala následovnicí Krista poté, co ji křesťané pozvali do kostela. Když její muslimský otec odhalil její novou víru, zamkl ji ve svém domě a zabavil jí telefon. Dal jí desetidenní ultimátum a žádal, aby se vrátila k islámu. Sarah to ale odmítla. Pak jí znovu uvěznil a vyhrožoval, že ji provdá za muslima, s tím, že by ji manžel mohl zabít. „Ať tě tvůj Bůh přede mnou zachrání," posmíval se. Sarah se modlila k Bohu: „Kde jsi, Pane? Řekl jsi, že budeš se mnou, ale já jsem tady. Co mám dělat?“ Potom ji jednou časně ráno probudil Boží posel, odvezl ji do jiného města, ubytoval v hotelu a poté zmizel.

Laos

Registrační karta křesťanské rodiny je blokována kvůli jejich víře. Vat se narodil a zaregistroval ve vesnici na severu Laosu, ale jako mladý odešel do jižní části země pracovat na kávovníkovou plantáž. Když v tom místě pracoval, našel si tam nevěstu a oženil se. Když později slyšel evangelium, on a jeho rodina uvěřili v Ježíše Krista. V lednu 2024 se vrátil do své rodné vesnice. Poté, co se však náčelník vesnice dozvěděl, že Vat a jeho rodina jsou křesťané, odmítl obnovit jejich registrační kartu – dokument s potřebnými záznamy.

Togo

Několik pastorů na severu Toga bylo pronásledováno islamisty, kteří často přecházejí ze sousedních zemí, aby napadali křesťany. V dubnu 2024 islamisté zaútočili na vesnici, kde sloužil pastor Gbendja Félidja, a zabili pět lidí. Pastoru se tehdy podařilo uniknout, ale během léta se vrátil. Dne 7. února 2025 přišli do jeho domu ozbrojení útočníci, kteří ho postřelili a ubodali k smrti. Zanechal po sobě sedm dospělých dětí, které mají již své vlastní rodiny. Ve stejném regionu Toga pokračuje pastor Patrice Kokouvi ve službě sdílením evangelia s muslimy navzdory neustálým hrozbám.

Írán

Tři křesťanští konvertité, včetně jedné ženy, byli odsouzeni k dlouhým trestům vězení za obvinění související s jejich náboženským přesvědčením a tajnými bohoslužebnými shromážděními. Rozsudek nad třemi íránskými křesťany vynesl u revolučního soudu 8. března tohoto roku soudce Iman Afshari. Sedmatřicetiletá Narges Nasriová, která byla v době vynesení rozsudku v šestém měsíci těhotenství – jde přitom o její první dítě – dostala ze tří obviněných křesťanů ten nejpřísnější trest, a to deset let za „propagandu v rozporu s islámským právem“. 

Indie

19. února se sešla skupina pastorů ve vesnici Kusumba, v okrese Jalgaon, spadající do indického státu Maháráštra. Zanedlouho po zahájení setkání však na místo dorazil dav zhruba čtyř stovek hinduistických nacionalistů, jehož účastníci pastory nebývale brutálně napadli. V důsledku útoku se dva z napadených křesťanských představitelů ocitli v kritickém stavu. Kromě fyzických útoků hinduističtí militanti zničili různý majetek patřící křesťanům, včetně šesti motocyklů.

Čína

Biskup Zhumin se postavil do opozice vůči diktátu Čínské komunistické strany (ČKS), když neuznával její autoritu nad církví a odmítl taktéž vstoupit do státem kontrolovaného Čínského katolického vlasteneckého sdružení. V reakci na Zhuminův postoj jmenovalo prorežimní sdružení na jeho místo jiného biskupa a ve vykonávání úřadu mu nadále komunistické úřady soustavně brání. Biskup Zhumin má přitom podporu mnoha členů diecéze, kteří jmenování jeho nástupce prorežimním uskupením odmítli uznat.

Libanon

Salim sdílel svou víru a evangelium se svým bratrancem, který nyní čelí tvrdému pronásledování. Když se Salim stal křesťanem, jeho zámožná rodina ho připravila o práci a několik příbuzných se ho pokusilo zabít. Tito příbuzní ho dokonce sledovali do jiné země s cílem, aby mu ublížili. Salimova víra však sílila a sdílel ji i s dalšími členy rodiny včetně jednoho staršího příbuzného. Když tento příbuzný onemocněl, zeptal se Salima: „Proč tvůj Bůh neuzdravuje?“ Salim mu řekl, že on sám se může modlit a prosit Pána. Když to udělal, Pán jeho modlitbu vyslyšel.

Bangladéš

Po tajném vánočním programu, který se konal ve sboru v Saifulově domě koncem prosince 2024, někdo získal fotografie ze shromáždění a zveřejnil je na sociálních sítích. To vyvolalo pobouření proti Saifulovi a církvi v jeho domě ze strany několika blízkých mešit. Během několika hodin se situace tak vyhrotila, že k jeho domu dorazil velký dav muslimů, který vyhrožoval násilím. Policie zasáhla a průvod zastavila, ale vůdci davu slíbili, že se vrátí s více lidmi a Saifulův dům zapálí. Místní úřady povolily křesťanům pokračovat v jejich setkávání, ale Saifula varovaly, aby přijal bezpečnostní opatření.

Indonésie

Jedna křesťanská organizace v Indonésii provozuje čtyři „domy požehnání“, které slouží jako dočasné úkryty pro křesťany muslimského původu. Tyto domy slouží také jako místa pro bohoslužby, vyučování a jako centra pro rozvoj různých dovedností pronásledovaných křesťanů. Jedna z tamních pracovnic Hlasu mučedníků uvedla, že každý týden zažívá určitou formu pronásledování ze strany místní komunity. Takové pronásledování zahrnuje například házení kamenů na tyto domy, šíření pomluv nebo snahu popudit proti ní místní imámy.